PID (Pražská integrovaná doprava)

organizátor: ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy) zřizovatel: Hl. m. Praha partner: Středočeský kraj
českyCZ | englishEN
RSSRSS | FacebookFB | TwitterTW | InstagramIG
dnes: Čtvrtek 23.11.2017 19:14, provoz podle pracovního dne
zítra: Pátek 24.11.2017, provoz podle pracovního dne

zveřejněno: 2.12.2015 00:00      poslední změna: 16.12.2015

Preference PID

Obsah

Úvod
Legislativa
Světelné signalizace
Oddělení tramvajových tratí
Vyhrazené jízdní pruhy
Omezení vjezdu
Systém přednosti
Zastávky
Další informace

 

Úvod

Veřejná doprava je po dopravě pěší a cyklistické nejpříznivějším druhem dopravy pro urbanizované oblasti po stránce emisní, hlukové, energetické, ekonomické, dopravní, urbanistické i sociální. Je žádoucí, aby spolehlivá funkce a tím i atraktivita pro cestující byla podpořena organizací provozu v dopravním prostoru.

Obecně jsou vnějšími vlivy ovlivňovány nejméně dopravní cesty subsystémů, které do kontaktu s ostatní dopravou přijdou nejméně. V Pražské integrované dopravě to jsou zejména linky metra, lanovky, železnice a přívozů. Naopak linky tramvají a autobusů se musejí potýkat s propustností křižovatek a komunikací. Pro minimalizaci dopadů provozu automobilové dopravy je aplikována řada dopravních a stavebních opatření zajišťujících preferenci veřejné dopravy.

Pozitiva preference  veřejné dopravy nejsou přínosem jen pro cestující (rychlá a spolehlivá doprava), ale i pro dopravce (nižší spotřeba i opotřebení vozidel, bezproblémové dodržování zákonných bezpečnostních přestávek řidičů). S preferencí vozidel veřejné dopravy je nutné řešit i preferenci jejích uživatelů (např. přístupy na zastávky, vhodná výška nástupišť).

 

Legislativa

Základem preference veřejné dopravy jsou legislativní podmínky. Základní práva a povinnosti definuje Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích:

  • zákaz jízdy ostatních vozidel po tramvajovém pásu,
  • vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy (případně i další vozidla),
  • přednost tramvají při odbočování vpravo,
  • přednost vozidel vyjíždějících z vyhrazeného jízdního pruhu,
  • přednost autobusů vyjíždějících z prostoru zastávky.

Legislativní rámec je tvořen dále vyhláškami (zejména č. 30/2001), technickými normami a podmínkami pro stavební a dopravní řešení, Zásadami dopravní politiky hl. m. Prahy z roku 1996 a dalšími strategickými dokumenty.

 

Světelné signalizace

Režimem světelných signalizačních zařízení (dále SSZ) lze zajistit vysokou míru preference veřejné dopravy – především vozidel, ale také cestujících (před nástupem nebo po nástupu do vozidla).

Graf 1 Graf 2 Graf 3
Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (absolutně) Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (poměrově) Vývoj SSZ s preferencí pro autobusy (absolutně)

Preference je závislá na systému řízení SSZ, nejlepších výsledků dosahují SSZ využívající detekci vozidel a dynamické řízení pro absolutní preferenci vozidel veřejné dopravy. V křižovatkách či úsecích s komplikovanějším dopravním režimem bývá užita pouze podmíněná preference, která výrazněji zohledňuje i ostatní provoz. V křižovatkách či úsecích s nadřazeným provozem ostatní dopravy bývá užit systém bez preference veřejné dopravy (např. náměstí I.P.Pavlova). SSZ pro preferenci veřejné dopravy mohou být použita i v liniových úsecích jako tzv. světelné závory před křížením nebo spojováním proudů vozidel či jako ochrana prostoru zastávek.

Preference 1 Preference 2 Preference 30
Preference 31 Preference 32 Preference 33
Funkce světelné závory

Podmínkou preference vozidel je jejich detekce při příjezdu do oblasti vlivu SZZ (nejčastěji křižovatky). Pro detekci se podle místních podmínek a technického vývoje využívá celá řada technologií (trolejové kontakty, videodetekce, radiodetekce, indukční smyčky, GPS aj.), u tramvají v křižovatkách doplněných o požadovaný směr z dálkového ovládání výhybek. 

Preference 29 Preference 4 Preference 6
Zařízení pro detekci vozidel veřejné dopravy

Preferenční průjezd vozidla veřejné dopravy může být zajištěn vložením nebo prodloužením fáze pro jeho průjezd, což se může projevit zkrácením fází v jiných směrech nebo změnou pořadí jednotlivých fází SSZ.

Preference 5 Preference 28 Preference 36
Některé součásti SSZ

 

Oddělení tramvajových tratí

Stavebním a dopravním uspořádáním tramvajových tratí v rámci komunikační sítě lze zajistit různou míru liniové preference – od absolutní (samostatná trať rychlodrážního charakteru) až po nulovou (společný provoz všech vozidel v profilu tramvajové trati).

Preference 22 Preference 23
Samostatné tramvajové těleso Zvýšené tramvajové těleso
Preference 7 Preference 27
Oddělovací prvky tramvajového tělesa v úrovni vozovky Vodorovné značení v profilu tramvajového tělesa
Tabulka Graf 5
Seznam "bumlíků", vč. grafů [PDF, 300 kB] Liniová preference tramvají
podélné oddělovací prvky tramvajového tělesa ("bumlíky")

 

Vyhrazené jízdní pruhy

Vyhrazené jízdní pruhy pro určený typ vozidel definují využití této části pouze pro tato vozidla. Méně častou variantou je jízdní pruh se zákazem jízdy vozidel s výjimkou určených vozidel.

Vyhrazený jízdní pruh může být vyznačen v profilu vozovky nebo jím může být povolena jízda po tramvajovém tělese.

Tabulka Graf 4 Graf 5
Seznam vyhrazených jízdních pruhů, vč. grafů [PDF, 300 kB] Liniová preference autobusů mimo tramvajová tělesa
(vyhrazené jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů)
Liniová preference autobusů - jízda po tramvajovém tělese
  Graf 7 Graf 8
  Liniová preference autobusů
(vyhrazené jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů, jízda po tramvajovém tělese)
Vyhrazené jízdní pruhy pro BUS a jízdní kola
(vyhrazené či přikázané jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů)

Základní varianty vyhrazených jízdních pruhů:

  • BUS – dle legislativy pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy
  • TRAM+BUS – legalizace jízdy bus po tramvajovém tělese
  • BUS+cyklo
  • BUS+taxi
  • BUS+taxi+cyklo

Základní režim BUS (pouze autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy) může být rozšířen pro všechny autobusy (tedy včetně veřejné linkové dopravy).

Preference 26 Preference 37 Preference 13
Vyhrazený jízdní pruh BUS Vyhrazený jízdní pruh BUS
(včetně veřejné linkové dopravy)
Vyhrazený jízdní pruh TRAM+BUS
Preference 34 Preference 18 Preference 15
Vyhrazený jízdní pruh BUS+Cyklo Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi+Cyklo

V úsecích křižovatek je při nedostatečné šířce pro provedení vyhrazeného jízdního pruhu křižovatkou možné liniové propojení jízdním pruhem s tzv. výlučným směrem (např. jízdní pruh pro odbočení vpravo umožňuje přímou jízdu bus do navazujícího vyhrazeného jízdního pruhu).

Preference 17 Preference 35
Značení tzv. výlučného směru

 

Omezení vjezdu

Zákaz vjezdu (s výjimkou vybraných vozidel) výrazně zlepšuje podmínky pro veřejnou dopravu zejména v centrální oblasti města, dále je používán pro dopravní terminály.

Preference 10 Preference 9
Zákazy vjezdu vyjma MHD

Pěší zóny (s povolením vjezdu vybraných vozidel) jsou prostředkem pro zklidnění dopravy v oblastech s vysokým podílem chodců. Průjezd povolených vozidel je omezen rychlostí (max. 20 km/h) a s ohledem na chodce, což spolu s charakterem provozu a umístěním zastávek v takových oblastech neznamená zásadně negativní vliv na plynulost provozu.

Preference 12 Preference 3
Pěší zóny vyjma MHD

 

Systém přednosti

Určení hlavních a vedlejších ramen křižovatek podle směrů průjezdu vozidel veřejné dopravy umožňuje preferenci vozidel veřejné dopravy např. v křižovatkách bez SSZ nebo se zhoršenými rozhledovými poměry.

Obdobný princip může být využit pro uspořádání jízdních pruhů v místech slučování komunikací nebo na výjezdech z dopravních terminálů.

Preference 25 Preference 14
Systémy přednosti

 

Zastávky

Pro zlepšení bezpečnosti a plynulosti provozu je důležité i řešení zastávek. Vhodné řešení urychluje a činí bezpečnějším přístup, výstup i nástup cestujících.

Nástupní ostrůvek je nejrozšířenějším typem tramvajové zastávky. Ostrůvky a přístupy na ně jsou průběžně upravovány tak, aby byla zajištěna bezpečnost chodců-cestujících. Jedná se zejména o rozšiřování ostrůvků (stavebně, případně dočasně vodorovným značením), zkracování přechodů, rozšíření vyčkávacích prostorů na přístupech k zastávkám a zábradlí podél hran.

Zastávkový mys je vytvořen přitažením chodníkové hrany v místě zastávky k tramvajovým kolejím. Ostatní vozidla zastavují za tramvají, cestující nastupují přímo z chodníku.

Vídeňská zastávka (název dle místa inspirace) je vytvořena zvýšením vozovky vpravo od tramvajového tělesa do úrovně nástupiště. Tato úprava zajišťuje bezbariérový přístup i v užších profilech a je prostředkem ke zklidnění dopravy.
Podvariantou je tzv. „cyklovídeň“, kde je přes zvýšenou část vozovky v prostoru zastávky umožněn průjezd jízdních kol, ostatní vozidla projíždějí po tramvajovém tělese (obdobně jako u zastávkového mysu).

Preference 19 Preference 8
Nástupní ostrůvky
Preference 20 Preference 24
Zastávkové mysy
Preference 21 Preference 11
Vídeňské zastávky

 

Další informace

 

Na rozvoji preference PID se podílejí

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
Magistrát hl. m. Prahy - odbor dopravy
DIPRO, spol. s r.o. (projekty liniové preference)
Metroprojekt Praha, a.s. (projekty liniové preference)
Policie ČR, Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy - odbor služby dopravní policie
ROPID
Technická správa komunikací hl. m. Prahy
Eltodo dopravní systémy (projekty světelných signalizací)


Zpět do rubriky: Preference