PID (Pražská integrovaná doprava)

organizátor: ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy) zřizovatel: Hl. m. Praha partner: Středočeský kraj
českyCZ | englishEN
RSSRSS | FacebookFB | TwitterTW | InstagramIG
dnes: Pondělí 25.09.2017 09:55, provoz podle neděle
zítra: Úterý 26.09.2017, provoz podle pracovního dne

zveřejněno: 7.4.2016 09:00      poslední změna: 7.6.2016

Představení tří návrhů změn v tramvajové dopravě

Vážení cestující,

na základě usnesení Rady hl. m. Prahy č. 2602 ze dne 27. 10. 2015 k návrhu harmonogramu přípravy změn v PID předkládáme veřejnosti i zástupcům městských částí dva hlavní a jeden doplňkový návrh možných úprav v provozu tramvají, které reagují na podněty, které byly organizaci ROPID v uplynulých měsících zaslány.

Dle schváleného harmonogramu je proces přípravy změn v tramvajové dopravě teprve za polovinou svého průběhu. Dva hlavní a jeden doplňkový návrh nyní nejsou představovány jako návrhy finální, ale jako návrhy, které ukazují, jakým směrem by se mohla podoba pražské tramvajové sítě v dalších měsících či letech vyvíjet. Nad nimi se nyní rozběhne diskuse s městskými částmi, která povede v dalších týdnech k vytvoření návrhu finálního. Ten bude představen v průběhu června a pouze v případě shody na podobě řešení jednotlivých oblastí zaveden nejdříve v září letošního roku.

Hl. m. Praha ani organizace ROPID neplánují změnit podobu tramvajové sítě za každou cenu. ROPID je pro město, městské části, dopravce i veřejnost servisní organizací, která má povinnost reagovat na zaslané podněty a předkládat varianty možných řešení. V uplynulých měsících zaslaly městské části organizaci ROPID téměř 30 podnětů k podobě tramvajové dopravy na svých územích, od cestujících přišlo v rámci ankety k tramvajové dopravě, která proběhla v měsíci únoru, celkem cca 1 800 připomínek a řada dalších problémů k řešení vyplynula z analýzy celosíťových i průběžně prováděných profilových dopravních průzkumů.

Jak v anketě k tramvajovým změnám odpovídali cestující?
(Přečtěte si vyhodnocení ankety „Zajímá nás váš názor“ z tramvajových zastávek.)

Soubor 45 finálně definovaných problémů obsahuje úseky, kde jsou tramvaje přetěžovány (Vltavská – Hradčanská, Karlovo náměstí – I. P. Pavlova, Hlavní nádraží – Husinecká) i úseky, kde je naopak poptávka cestujících nižší než v minulosti (Vozovna Střešovice – Sídliště Petřiny, Nádraží Vysočany – Starý Hloubětín – Lehovec). Cestující v Michli si stěžují na přetěžované sólo spoje linky 6 v pracovních dnech, v Karlíně a na Žižkově jsou problémem sólové spoje linek 5 a 8 i o víkendech. Městské části také postrádají řadu spojení, která v minulosti existovala (Nádraží Vršovice – I. P. Pavlova, Maniny – centrum, Nádraží Vysočany – Holešovice apod.).

Z jakých podkladů jsou připravovány změny v tramvajové dopravě?
(Přečtěte si o podobě jednotlivých tramvajových celosíťových i profilových průzkumů, o provedených anketách, seznam požadavků městských částí i celkový seznam současných problémů v tramvajové síti v Praze.)

Ukázka vybraných průzkumů
(Přečtěte si výběr z dopravních průzkumů k některým tramvajovým linkám a lokalitám.)

Základním požadavkem vedení hl. m. Prahy bylo připravit návrhy řešení uvedených problémů s ohledem na zachování současného počtu spojů v celé síti a tedy i současných nákladů na provoz tramvají. Posílení nějakého úseku o další spoje v takovém případě znamená, že v jiné lokalitě příslušný počet spojů ubude. Aby taková posílení a omezení byla přiměřená, je nutné řešit provoz v celé tramvajové síti komplexně s relativně vysokým podílem větších či menších úprav v linkovém vedení.

Nyní předkládané návrhy obsahují řadu pozitiv, ale současně je třeba zdůraznit, že každá snaha o určitou úpravu přináší i dílčí podíl negativ. V rámci dokumentů, které jsou k jednotlivým návrhům předkládány, jsou proto poprvé důsledně představena i všechna rizika, která návrhy mohou přinést. U hlavních dvou návrhů pozitiva potenciální rizika výrazně převyšují.

Pro příklad je možné uvést situaci, kdy vyhovění přání MČ Praha 1 zřídit přímé tramvajové spojení mezi Náměstím Republiky a Malostranským náměstím způsobuje, že není možné zachovat spojení linkou 20 mezi Andělem a Vítězným náměstím, které je významné pro MČ Praha 5 a Praha 6. Seznam PRO a PROTI u každého návrhu je proto zásadním podkladem pro diskusi o přípravě závěrečného návrhu tramvajových změn. Příležitosti je obecně vhodné využívat, ale vždy až po důkladném zvážení jejich dopadů.

V rámci dnes předkládaných dokumentů jsou na webových stránkách k dispozici orientační mapy současného stavu a jednotlivých návrhů, stručný popis tras pro současný stav a jednotlivé návrhy, podrobný popis tras a intervalů pro současný stav a jednotlivé návrhy, seznam problémů v současném stavu a vyhodnocení jejich vypořádání v rámci jednotlivých návrhů, shrnutí pro a proti u každého návrhu a seznam dopadů návrhů pro jednotlivé městské části.

Rovněž jsou k dispozici texty s odůvodněním, proč dochází k návrhu změn v jednotlivých oblastech, je možné si přečíst seznam požadavků městských částí, vyhodnocení ankety, která proběhla na tramvajových zastávkách, a také si prostudovat podklady, průzkumy a modelové výstupy, jež pro přípravu návrhu změn byly použity.

Jak by se návrhy změn projevily v jednotlivých městských částech? [PDF]
(Přečtěte si, jak by se jednotlivé návrhy dotkly podoby tramvajového provozu v jednotlivých městských částech?)

Otázky a odpovědi – proč zvažujete změny v konkrétních lokalitách? [PDF]
(Přečtěte si, proč jsou zvažovány změny v jednotlivých úsecích a jaké to má souvislosti.)

 

Současný stav

 

Návrh základních úprav (modrý)

(méně změn s důrazem na zachování převážné většiny současných spojení, ale s rizikem intervalové úpravy v sedlech pracovních dnů)

Návrh základních úprav zachovává současný rozsah provozu na tramvajové síti. Soustřeďuje se především na posílení přetížených centrálních úseků tramvajových tratí, přičemž za tímto účelem mírně omezuje provoz na některých okrajových tratích. Snahou návrhu je nabídnout řešení základního okruhu problémů, které zaslaly městské části a cestující. Aby bylo možné tyto problémy řešit, je při zachování stávajících výkonů mírně prodloužen interval jednotlivých linek v období sedel pracovních dnů cca od 9:30 do 14:30 hodin (na páteřní lince 9 z pěti minut na šest, na ostatních linkách z deseti minut na dvanáct). Intervaly linek ve špičkách se nemění.

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle modrého návrhu základních úprav – 25 linek

Bez změny trasy – 9 linek

Se změnou trasy prodloužením linky – 2 linky

Se změnou trasy – 10 linek

Počet nových linek – 4 linky

 

Návrh příležitostí (oranžový)

(více změn s důrazem na respektování až 70 % přání městských částí a cestujících, ale s rizikem rušení některých dnešních spojení v souvislosti se splněním jiných požadavků)

Návrh předkládá možnosti řešení výrazné většiny podnětů, které k tramvajové dopravě zaslaly městské části a cestující. Zabývá se posilou kapacitně přetížených úseků a obnovou některých poptávaných přímých spojení. Koncepce linkového vedení je založena na 24 linkách, které mají shodný interval ve špičkách pracovních dnů 8 minut, v sedle okolo poledne 10 minut, večer 20 minut a o víkendech 15 minut. Tyto linky jsou doplněny o jednu páteřní tramvajovou linku 9 v polovičních intervalech. Návrh obsahuje východní tangenciální linku 19 z oblasti Libně a Vysočan do Strašnic a do Hostivaře, naopak na rozdíl od návrhu základních úprav při tomto řešení nezachovává provoz tramvajové linky 20 v původní trase (nahrazeno v úseku Divoká Šárka – Újezd provozem linky 23).

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle oranžového návrhu příležitostí – 25 linek

Bez změny trasy – 6 linek

Se změnou trasy prodloužením linky – 1 linka

Se změnou trasy – 13 linek

Zrušených linek – 1 linka

Počet nových linek – 5 linek

 

Doplňkový návrh vídeňský (zelený)

Pro optimální realizaci by návrh vyžadoval navýšení objemu prostředků na provoz. Za současných podmínek je předkládán v kontroverzní podobě s různými intervaly skupin páteřních linek. U návrhu převyšují vzniklá negativa počet dosažených pozitiv a k systému páteřních linek se rovněž negativně vyjádřila zásadní většina respondentů v tramvajové anketě.

(zásadní koncepční změna, která vhodněji umožňuje přizpůsobit kapacitní a prokladovou nabídku na koncových úsecích)

Návrh vídeňský se snaží nabídnout alternativní variantu linkového vedení k systému směrovému. Rozdíl oproti směrovým návrhům spočívá v redukci počtu čísel linek, nikoliv však v počtu spojů. Tento systém je založen na základní síti silných linek provozovaných v krátkých intervalech, proto se mu také říká páteřní. Je preferován v řadě západoevropských měst, jejichž tramvajové provozy prošly významnou modernizací (přestavba na bezbariérový provoz, nové tratě i vozidla). Cílem těchto měst bylo vytvořit přehledný, jednoduchý a pro cestující zapamatovatelný systém s méně linkami, u nichž je hlavním parametrem kvality dopravy jejich krátký interval. Také Praha v posledních letech investovala vysoké prostředky do modernizace sítě a nákupu nových tramvajových vozidel. Proto je v rámci procesu přípravy změn v tramvajové dopravě předkládán i vídeňský návrh. Pro představu, co by takový koncept provozu poměrně zásadně odlišný od dosavadních pražských zvyklostí pro Prahu znamenal a jaká by měl pozitiva i negativa.

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle zeleného vídeňského návrhu – 17 linek

Bez změny trasy – 7 linek

Se změnou trasy – 7 linek

Zrušených linek – 7 linek, z toho dvě jen přečíslovány 22=2 a 26=5A

Počet nových linek – 3 linky 

 

Věříme, že ve spolupráci s městskými částmi i veřejností najdeme v následujících dnech řešení úprav v provozu tramvajových linek, které bude ku prospěchu většiny cestujících. Jsme připraveni vysvětlit jakékoli souvislosti předložených úprav na veřejných jednáních, výborech či komisích dopravy jednotlivých městských částí. 

Děkujeme. 

ROPID


Zpět do rubriky: Tiskové informace